Vše co jste kdy potřebovali vědět o tykání a vykání

2.11.2017

V dnešním světě plném nejrůznějších novinek a super moderních technologií se mění i staré zažité zvyky a tradice, které u nás kdysi převládaly. Stejně tak je tomu s fenoménem tykaní a vykání na pracovišti.

Když zabrousíme do dob dávno minulých, zjistíme, že vykání bylo součástí každodenního života, dokonce se vykalo i vlastním rodičům a nikdo se nad tím nepozastavoval. V dnešní době se může jevit vykání jako přežitek, který už dávno odnesl čas. Je tomu tak však skutečně?

Pokud bychom se měli řídit pravidly, nemůžeme opomenout etiketu, která jasně určuje pravidla tykání nebo vykání. Tykáme si zpravidla s lidmi, ke kterým máme důvěrný vztah. Patří sem rodina, přátelé a kamarádi. Cizím lidem a společensky významnějším osobám vykáme. Taková je etiketa, která ovšem nepředstavuje žádný zákon, ale pouze soubor zvyklostí, který dodržují lidé s jistou společenskou úrovní. Přestože se může zdát, že dnešní „moderní“ doba počítá s automatickým tykáním, především v dynamicky rostoucích společnostech, nebo Startupech, platí pořád stejná pravidla jako kdysi: Dokud jsme si s danou osobou nepotykali, vykáme.

 

Kdy je tedy vhodné si potykat?

Pokud přijdete do nové práce, měli byste být s tykáním opatrní. Vyplatí se zjistit ještě před nástupem, jaká jsou ve firmě nepsaná pravidla. V dnešní době existuje spousta zahraničních společností, jejichž firemní kultura nebere v potaz výši pracovní pozice a bez ohledu na etiketu si prostě všichni tykají. Pokud však podobné nařízení ve vaší práci nemáte, je třeba se řídit pravidly slušného chování a všem automaticky vykat. U kolegů na stejné pracovní úrovni lze očekávat tykání. Vy jako nový příchozí byste však měli vyčkat, až vám tykání nabídne služebně starší kolega.

 

Kdy tykání naopak vhodné není?

S tykáním rozhodně nezačínejte jako první, pokud jste vůči dotyčnému v podřízené pozici, tzv. mladší, společensky méně významnější, služebně mladší, nebo s nižším pracovním zařazením. Dále byste měli respektovat atmosféru mezi vámi a osobou, které se chystáte nabídnout tykání a zúročit své sociální cítění pro vhodnost okamžiku.

 

Kdy je vhodný okamžik k tomu, abychom si potykali?

Těžko se specifikuje a nelze s přesností říct kdy je a kdy není ta správná chvíle, kdy si začít tykat. Obecně se to však hodí při přátelském rozhovoru, nebo méně formální atmosféře. Dejte si však pozor na tykání pod vlivem alkoholu, nemuselo by se vám vyplatit. Pokud už jste se do podobné situace dostali, je lepší vždy vyčkat na reakci druhé strany a zjistit, zda si tykání vůbec pamatuje.

 

Co když vám však automaticky tykají ostatní lidé v práci?

I to se bohužel stává. Přes všechny zavedené pravidla etikety narazíte na spoustu lidí, kterým slušné vychování nic neříká, nebo jim prostě jen chybí společenský takt. Tady máte dvě možnosti. První z nich je, že začnete dotyčnému tykat taky. Další možností je upozornit slušně dotyčného na to, že je vám tykání nepříjemné. To můžete učinit různými způsoby, například větou: „My jsme si potykali?“ nebo „My si tykáme?“. Pokud nechcete dotyčnou osobu uvádět do rozpaků těmito formulemi, existuje ještě jeden decentní způsob, jak situaci řešit. Dělejte, že jste tykání přeslechli a dále dotyčnému vykejte. Ve většině případů dojde automaticky zpět k vykání z druhé strany.

 

Tykat nebo netykat si se svými lidmi z pozice šéfa?

Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď. Co vám však můžeme doporučit, je pořádně se zamyslet nad tímto rozhodnutím, které už nevezmete zpátky. Všeobecně lze říci, že byste si neměli se svými lidmi začít tykat hned po seznámení, nebo jejich přijetí do zaměstnání. Počáteční odstup nikdy neuškodí, naopak vám může pomoci při nastavování pravidel. Později se můžete rozhodnout, zda u vykání zůstanete, nebo si chcete raději tykat. Neokrádejte se zbytečně o možnost volby hned na začátku.

 

Co když si s někým potykám a on mě odmítne?

Tato situace nastává tehdy, kdy jste špatně odhadli osobu, nebo čas, kdy je vhodné přistoupit k tomuto gestu. Je možné, že jste to udělali moc brzy, nebo jste narazili na někoho, kdo si chce zachovat odstup, anebo prostě dotyčnému nejste sympatičtí a nevidí důvod v tykání. Důvody mohou být různé a v důsledku na nich nezáleží. Nezbývá vám nic jiného, než se omluvit a pokračovat ve vykání. Do budoucna je dobré vzít si z toho ponaučení a lépe odhadovat vhodnost okamžiku k této změně. Věřte, že osobě, která váš pokus o tykání odmítla, je to stejně nepříjemné jako vám. Respektujte však právo svobodné volby.

 

Co když mi tyká nadřízený?

Tento nešvar se stává, pokud jste moc mladí, nebo je váš nadřízený “hulvát” a nerespektuje pravidla slušného chování. Tato situace je mnohem těžší než předchozí popsané, protože jde o člověka, se kterým se nevyplatí si to “rozházet”. Stejně tak jako byste si nenechali líbit nějakou formu šikany v práci, nemusíte si nechat líbit ani podobné nevybíravé chování. Opět máte více možností. Pokud patříte k odvážlivcům, můžete šéfovi začít tykat taky. Pokud vám tato cesta není vlastní, můžete ho slušně upozornit, že je vám tykání nepříjemné. Jestliže v sobě váš šéf má alespoň trochu empatie, měl by s tykáním přestat. V opačném případě byste se měli vážně zamyslet, jestli chcete pod tímto člověkem pracovat.